„Moje Garminy měří stress a tělesnou energii.“. Tak jednoduše by se dal odbýt obsah tohoto článku. O fungování velmi zajímavých funkcí, které Garmin představil u posledních generací hodinek, byste se ale nedozvěděli nic zajímavého. Přitom právě tyto dvě funkce stojí opravdu za pozornost. Co důležitého je potřeba na začátku vědět? Funkce Stress Score má pro češtinu trochu nešťastný název. Zapomeňte na „stress“ ve smyslu napětí v práci nebo před zkouškou ve škole. U Garminu je Stress Score = zatížení organizmu. Body Battery pak souhrnným vyhodnocení Stress Score v delším období vyjádřené jednoduše a srozumitelně pomocí jedné hodnoty. Pojďme si ale vysvětlit jak to funguje a k čemu je to dobré.
Srdeční tep dokáže o člověku prozradit řadu důležitých věcí. Jak při sportovní zátěži, tak i v běžném, každodenním fungování. Jeho výše a průběh je ovlivněný genetikou, fyzickou kondicí, zdravotním stavem a také například životním stylem. Podle srdečního tepu je možné řídit sportovní trénink, plánovat období odpočinku, ale také odhalit únavu nebo zhoršující se zdravotní stav. Nejen samotný trénink, ale i odpočinek a lepší znalost zdravotního stavu jsou důležitými součástmi nejen sportovní přípravy. K sledování zátěže při sportovní aktivitě se používá měření srdečního tepu, klíčem k měření regenerace a indikátorem zdravotního stavu je ale tzv. HRV neboli „variabilita srdečního tepu“. Na základě vyhodnocení variability srdečního tepu jsou založené funkce Stress Score a Body Battery.
Funkce Body Battery využívá dat variability srdečního tepu. Hodnoty tělesné baterie se pohybují od 100 (nabitá) do 0 (vybitá).
Při tréninku sledujte srdeční tep, mimo trénink sledujte variabilitu srdečního tepu
Zatímco srdeční tep udává množství srdečních pulzů za 1 minutu, variabilita srdečního tepu zjišťuje prodlevy mezi jednotlivými pulzy srdce a jejich vzájemné změny. Chcete to vysvětlit jednodušeji? Představte si, že vaše srdce udeří 60× za minutu, váš srdeční tep je v tom okamžiku roven 60 bpm (Beats per Minute). Mohli bychom si představit, že v takové situaci srdce udeří pravidelně 1x za vteřinu, jenže to není tak jednoduché. Při srdečním tepu 60 bpm není tep pravidelný a mezi sousedními pulzy není vždy 1 vteřina. Jedna prodleva je kratší, jiná delší a tyto změny dávají dohromady právě variabilitu srdečního tepu.
Variabilitu srdečního tepu zkoumají lékaři již delší dobu. Do rukou běžných sportovců nebo řekněme lidí obecně, se ale až teprve nedávno dostaly nástroje, které dokážou s variabilitou srdečního tepu běžně pracovat a srozumitelnou formou ji vyhodnotit. Mezi takové nástroje patří i chytré sportovní hodinky značky Garmin. Zatímco před časem uměly sportovní hodinky měřit variabilitu srdečního tepu pouze pomocí externích snímačů srdečního tepu umístěných na hrudníku, dnes je pomocí moderních hodinek již možné měřit variabilitu srdečního tepu i na zápěstí, průběžně, po celý den, pomocí optických snímačů na spodní straně hodinek. Různí výrobci hodinek mohou s variabilitou srdečního tepu pracovat odlišně. Americký Garmin, který dnes patří mezi nejrozšířenější značky chytrých, sportovních hodinek na našem trhu, nabízí celodenní měření variability v rámci funkce „Stress Score“.
Stress skóre poskytuje zajímavé informace o zatížení organizmu
Jak funkce Stress Score u Garminu funguje? Stress skóre si představte jako veličinu odpovídající míře únavy nebo lépe míře zatížení organizmu. Tato veličina se měří v průběhu dne a nabývá hodnot od 1 do 100, přičemž 100 odpovídá nejvyšší zátěži. Hodinky neměří Stress Score během tréninku nebo jiné fyzické aktivity. Měří je jen, pokud je tělo v klidu. Po náročném tréninku hodnoty stressu běžně vyskočí na nejvyšší úroveň – můžete si představit, že těsně po tréninku je míra únavy maximální. Rychlost a míra poklesu hodnoty je pak závislá na náročnosti tréninku, trénovanosti sportovce a řadě dalších okolností. Někdy je regenerace organizmu rychlejší, jindy trvá déle, a to i u dvou velmi podobných tréninků. Zvýšená hodnota Stress Score nemusí být jen v důsledku tréninku, spolehlivě ji zvýší i blížící se viróza, přepracování, nevyspání, nadměrná konzumace alkoholu a případně také jídla. Kombinace všech uvedených proměnných dává dohromady koktejl, ve kterém je často těžké se jen pomocí pocitů vyznat. Právě tady je skvělým pomocníkem funkce Stress Score. Může být dobrým vodítkem pro pochopení vašeho organizmu a například klíčem k rozhodnutí, zda je čas nasadit náročný intervalový trénink nebo zda je rozumnější trénink vynechat nebo snížit jeho původně naplánovanou intenzitu.
I když je hodnota Stress Score v rozmezí 0-100, typický obraz této funkce má podobu grafu. Je to proto, že okamžitá hodnota Stress Score se průběžně mění a zaznamenává v čase. Graf s průběhem měřených hodnot napoví, jak dlouho trvala regenerace po tréninku nebo jaký vliv mají na organizmus podněty, jako například únava, viróza, nadměrná konzumace alkoholu či jídla. Ukažme si to ale raději na konkrétních příkladech s vysvětlením. Pozor, při využívání funkce Stress Score je dobré nějakou dobu sledovat reakce organizmu, průběhy grafu Stress Score a naučit se graf správně pochopit a interpretovat. Každý organizmus může fungovat trošku jinak a také hladina nízkého/vysokého zatížení může být u každého jiná. O něco jednodušší je na pochopení hodnota funkce Body Battery, která s funkcí Stress Score úzce souvisí. Podrobnosti o funkci Body Battery se dozvíte níže, pod příklady Stress Score.
Ukázky a vysvětlení funkce Stress Score:
Podrobná data funkce Garmin Stress Score najdete v tréninkovém deníku Garmin Connect. Po otočení displeje telefonu se graf zvětší. Na pravé obrazovce je zajímavá spodní polovina s grafem vývoje Stress Score. Běhěm noci je zatížení minimální, organizmus odpočívá, po probuzení přichází zatížení, které se ale obvykle brzy uklidní. Během tréninku (plavání) hodinky Stress Score neměří a začínají ho měřit až po tréninku. V grafu je vidět klesající únava po absolvovaném tréninku, její intenzita a délka..
Vliv večerní sportovní aktivity na spánek. Intenzívní aktivita se projevuje zatížením organizmu během spánku a zkracuje odpočinek.
Zobrazení únavy po plaveckém tréninku. Doba regenerace se může u podobného tréninku v různých dnech lišit v závislosti na únavě, zdravotním stavu a dalších vnějších vlivech.
V grafu Stress Score je možné poznat i vliv nadměrné večerní konzumace jídla a alkoholu. Organizmus během noci neodpočívá a je zatížený trávením. Ukázka na obrázku je obrazem alergické reakce na potraviny snězené pár hodin před spánkem.
Funkce Body Battery vyhodnocuje poměr zatížení a odpočinku
Pro řadu uživatelů chytrých hodinek Garmin může být funkce Stress Score bez bližšího vysvětlení nesrozumitelná a složitá. Možná proto Garmin představil funkci Body Battery. Funkce Body Battery úzce souvisí s funkcí Stress Score a dá se napsat, že ji jednoduchým způsobem zpracovává a předkládá v podobě jedné hodnoty. Hodnota Body Battery se dá jednoduše chápat jako ukazatel zbývající tělesné energie. Ano, je to asi přehnané, ale dejme tomu, že to takto zjednodušíme.
Představte si, že se dostatečně a kvalitně vyspíte. Hodnota Body Battery bude ráno na maximální úrovni, tedy hodnotě 100. Už ranní probuzení a rozhýbání těla představuje pro organizmus zátěž, v důsledku toho vyskočí hodnota Stress Score a současně dojde ke snížení Body Battery, řekněme na 95, během první hodiny po probuzení. Pokud strávíte další hodinu klidnou činností, sníží se hodnota Stress Score a Body Battery se v průběhu této hodiny nesníží. Pokud půjdete pracovat a v práci budete řešit pracovní problémy, zvýší to hodnotu Stress Score a sníží hodnotu Body Battery. Pokud budete během dne relaxovat, můžete hodnotu Body Battery i v průběhu dne zvýšit. Nadměrná konzumace jídla, alkoholu, sportovní zátěž, stress – všechny podobné aktivity znamenají zvýšené zatížení organizmu a následné snížení hodnoty Body Battery.
Během spánku a relaxace se Body Battery nabíjí. Při nedostatku spánku můžete pozorovat, že se ráno Body Battery nedobije do 100, ale skončí na nižší hodnotě. Při dlouhodobém nedostatku spánku pak hodnota Body Battery klesá níže a níže. Dlouhodobě nízké hodnoty Body Battery mohou být indikátorem přetížení a varováním před možnými zdravotními následky. Funkce Body Battery a Stress Score fungují jen pokud nosíte hodinky na zápěstí (ve dne, ale i v noci). Pokud hodinky odložíte, jsou hodinky schopné průběh odhadovat, ale měření nemusí být zcela přesné.
I u funkce Body Battery je možné zobrazit průběh změn měřených v čase. Na pozadí grafu je navíc možné zobrazit odpovídající hodnoty Stress Score. Při zobrazení obou veličin současně je možné lépe pochopit vzájemné fungování těchto funkcí. Ukažme si to opět na konkrétních příkladech.
Ukázky a vysvětlení funkce Body Battery:
Křivka funkce Body Battery zobrazená s pozadím hodnot Stress Score. Tělesná baterie se během spánku na obrázku nestačila dobít na 100%, skončila na hodnotě 92. Na dobití baterie by bylo potřeba spát o 1-1,5 hodiny déle.
Funkce Body Battery - ukázka vlivu Silvestrovských oslav na tělesnou energii. Ráno na Silvestra je tělesná baterie dobita na 100%. Vlivem sportovních aktivit, konzumace jídla a alkoholu a pozdního spánku se na Nový rok ráno baterie dobila jen na necelých 50%.
Funkce Body Battery - tři po sobě jdoucí dny, ve kterých jsem absolvoval náročný trénink a nedostatek odpočinku. Tělesná baterie postupně klesla až na 47% po probuzení a až na 15% večer. Velký vliv na ztrátu energie měl náročný, pozdní večerní trénink, který se negativně projevil na odpočinku během poslední noci.V noci na 10.1. tělo bojovalo s nabuzením po aktivitě a s nadměrnou únavou. na sklonu křivky Body Battery dne 10.1. je patrné, že organizmus začal během spánku výrazněji regenerovat až v cca 4 hodiny ráno.