Podobná prohlášení týkající se toho, co potřebujete nebo chcete, pokud si je vytvoříte na míru, mají velkou sílu.

Jak funguje „prohlášení“
Prohlášení jsou krátké, precizně vypracované větičky, které vpravují do nevědomé mysli myšlenky, jež mají zlepšit sebevědomí a vést k pozitivnímu duševnímu rozpoložení. Směřují k přesně určenému cíli. Fungují na principu vnitřního dialogu – to, jak k sobě a o sobě hovoříte, totiž přímo ovlivňuje vaše emoce a ty zase ovlivňují vaše budoucí jednání. Prohlášení dokáže zasadit jakési myšlenkové semínko, které pomalu klíčí. Pokud budete očekávat, že se věci stanou tak, jak to vy chcete, tak se také stanou!

Chcete se třeba v závodní sezóně cítit připraveni a přestat o sobě pochybovat – tušíte, že by vám to pomohlo k lepším výkonům. Zatím si nejste moc jisti, jestli to zvládnete, a tak je pro vás prohlášení „Věřím ve svou přípravu!“ dost odvážné. Napíšete si ho a umístíte na viditelné místo, aby jste si ho mohli denně opakovat – tím se vám v mysli dostane do popředí. Po nějakém čase zjistíte, že prohlášení začínáte brát jako důležitou součást víry v sebe sama a tím je pro vás snazší ho přijmout. Začínáte s ním souhlasit. Teď je pro vás důležité neváhat a udělat vše pro to, aby se naplnilo – trénujete s plným nasazením, vyhledáváte okolnosti a lidi, kteří vám pomohou vaši vizi naplnit…

Jak prohlášení vytvořit

Prohlášení by mělo být:
a) Napsané: tím, že je napíšete, stanou se vaše myšlenky a sny konkrétnější. Napište si ho na kartičku, vyrobte si plakát,… a umístěte ho tak, aby na něj bylo vidět!

b) Formulované pozitivně: neomezujte se tím, že se budete chtít pouze zbavit problémů („Nemám trému“), mysl má pak tendenci směřovat k negativním myšlenkám. Radši vytvořte něco, čeho chcete dosáhnout („Jsem klidný a připravený!“).

c) Krátké a jasné: čím je kratší a precizněji orientované k cíli, tím je pro vás lehčí zaměřit se na ně. Množství slov a idejí v jednom prohlášení vás spíše zmate. Zkuste své nápady rozložit na části a vystihnout jádro nebo klíčovou myšlenku.

d) Specifické: přinutí vás směřovat k jasnému výsledku. Určete si přesně, co je pro vás důležité a co opravdu chcete!

e) Magnetické a dynamické: mělo by být silné, atraktivní a podnětné, záleží na výběru slov a formulaci. Čím více zasáhne vaše hluboko skryté pocity a přání nebo vás dojme až k slzám, tím větší úsilí k jeho naplnění ve vás vzbudí.

f) V přítomném čase: formulované tak, jako by opravdu existovalo. Pokud je prohlášení vytvořeno v budoucím čase, má tendenci tam také zůstat. Potřebujete budoucnost vidět očima své mysli tak, jako by existovala už teď.

g) Osobní: při jeho formulaci je nejlepší použít vlastní jméno a osobně se s ním identifikovat – dodá mu to působivosti.

h) Zaměřené na změnu sebe sama: zapomeňte na to, že vaše problémy způsobuje někdo jiný, prohlášení by vám mělo pomoci poznat, že věci máte pod kontrolou VY. Nejúčinnějším a nejtrvalejším způsobem změny situace je změnit sám sebe!

i) Ve vašich silách: musí být realizovatelné – to znamená přijatelné nejprve na nevědomé a pak i na vědomé úrovni. Jestliže je příliš náročné, mysl má sklony vymýšlet si překážky nebo omezit důvěru v jeho naplnění. Vytvářejte důvěru ve své prohlášení postupně a váš potenciál jako sportovce/člověka poroste!

Prohlášení pro všechny
Prohlášení lze samozřejmě použít i ve formě sloganů, které vyvěsíte třeba na bazéně – pro všechny, pro tým. Jeden příklad: „Vítězství neznamená všechno, ale úsilí vynaložené na jeho dosažení ano!“

Prohlášení jsou nejužitečnější v situaci, kdy jsou podmínky k tréninku jakýmkoliv způsobem ztíženy nebo když sportovec trpí nějakými problémy (zranění, stagnace výkonnosti). Prohlášení mohou pomoci se s takovouto „výzvou“ poprat. Další inspiraci k použití prohlášení můžete najít třeba v tabulce.

Takže teď už stačí jen zapojit fantazii.
Co si přejete, co opravdu chcete?
Hesla a prohlášení byla a jsou silným přesvědčovacím nástrojem, bohužel nejen ve sportu.
Vy je ovšem můžete použít ve svůj prospěch!

Zní to dobře? Tak proč se na to nevrhnout hned a cestu za vytyčeným cílem nezačít dávkou duševních cvičení a nácviku představivosti?

Jistě jste se zamysleli nad tím, co potřebujete fyzicky zvládnout, abyste dosáhli vytyčeného cíle, přemýšleli jste ale někdy nad tím, co by vám mohlo pomoci po stránce duševní? Začlenení nácviku představivosti do vašeho běžného sportovního plánu vám může pomoci zvýšit výkon a třeba i dosáhnout toho, co jste vždy považovali za nemožné. Výzkum prokázal, že představivostní cvičení podporují zvýšení motivace, zlepšení sebedůvěry, zlepšení schopnosti soustředit se a mohou napomoci i při osvojování si nových technik a dovedností.

Možná obracíte oči v sloup a v duchu si říkáte, co je tahle věcička s představivostí za snůšku řečí. Budete tedy zřejmě překvapeni faktem, že většina elitních a profesionálních sportovců využívá jistou formu těchto cvičení a připisuje nemalou část úspěchu právě této dovednosti.

„Večer před dlouhou tréninkovou jízdou ležím v posteli a představuji si celou jízdu, jak chci aby se cítíly mé nohy, jakou polohu potřebuji abych co nejlépe kopec vyjela a sjela, jakou výživu budu na cestě potřebovat a v jakém rozmezí chci, aby se pohybovala má tepová frekvence. Začnu relaxací celého těla. Nejprve relaxuji nohy a postupně pokračuji směrem nahoru až k mé mysli. Pak si začnu vybavovat celou jízdu, každý detail. Obyčejně bývám tak zrelaxovaná, že na konci cvičení usínám. Ráno jsem připravena vyrazit.. svěží a s jasnou představou toho, jak tento den pojedu. 98 % z času jízdy se odvíjí přesně tak, jak jsem to noc před tím viděla “ vypráví Wendy Ingraham, profi triatletka.

Vytvořte si svůj vlastní scénář obrázků

Tady je malý návod, jak na to – představte si sami sebe při ideálním sportovním výkonu a vše si pečlivě zapište. Snažte se sami sebe vidět, slyšet a cítit při sportu, který provádíte. Buďte co možná nejpodrobnější. Zapiště každý detail, který vidíte, slyšíte a cítíte. Čím více smyslů zapojíte, tím účinnější váš obrazový zážitek bude.

Začněte tím, jak na závod přijíždíte, na průběh vaší běžné přípravy a na několik málo minut před závodem. Představte si sami sebe naprosto v pohodě, plného důvěry, síly a ve stavu plné kontroly nad vlastním tělem i myslí. Zařaďte také ujišťování jako „jsem připraven“ a klíčová slova jako „soustřeď se“ a „klid“, která vám pomohou během závodu.
Projděte si celý závod a soustřeďte se na každý důležitý moment prožitku. Ciťte sami sebe jak se pohybujete s lehkostí, s  úsilím, výdrží a přirozeností.

Také si můžete vytvořit scénář obrázků jednotlivých úseků závodu. Někteří triatlonisté si například cíleně vytváří obrazovou představu výměny duše na kole. Je to činnost, která nebývá často procvičována a tak se její nácvik formou představy může hodit.

Pomůže to zažít si všechny potřebné kroky a zbavit se předzávodního strachu z možného defektu během soutěže.
Až budete mít celý scénář zapsán, uložte si ho a ještě ho pečlivě projděte,dokud s ním nebudete naprosto spokojeni.
Poproste někoho nebo si sami konečnou verzi scénáře nahrajte. Abyste mohli sklidit ovoce své představivosti, poslouchejte nahrávku denně, pokud se vám to zdá příliš, 3-4 týdně by pro začátek mělo stačit. Vyberte si klidné místo a čas, kdy vás nikdo nebude rušit. Někteří sportovci dělají pravidelná cvičení každý večer před spaním nebo jako první věc, když se ráno vzbudí.

Najdětě si čas, který vám bude nejlépe vyhovovat a držte se ho

Ve chvíli, kdy budete připraveni začít s cvičením, bude třeba se dostat do relaxovaného a meditativního stavu. Nejprve si vyberte vhodné místo, které budete využívat ke cvičením a kde nebudete rušeni.

Nohy můžete mít zkříženě či ne, podle toho jak vám to vyhovuje. Nejdříve se zaměřte jen na dýchání. Zhluboka se nadechněte a vzduch nechte pomalu odcházet společně se zadrženým napětím. Položte si jednu nebo obě ruce na břicho, zavřete oči a relaxujte.(Pokud nevyužíváte obě ruce, nechte jednu volně ležet na straně). Několikrát za sebou se zhluboka nadechněte. Vdechujte po dobu dvou sekund, potom dech na dvě sekundy zadržte a na závěr dvě sekundy vydechujte. S každým nádechem si představte kruh procházející od vašeho břicha hrudníkem a ústy zpět do břicha. Pokračujte s hlubokým dýcháním a až se budete cítit maximálně relaxovaní a soustředění, začněte se cvičením.

Nácvik můžete také provádět těsně před klíčovým tréninkem nebo závodem. Jednoduše zavřete na pár minut oči, několikrát se zhluboka nadechněte a pokuste se o celkové uvolnění a začněte se cvičením. Takové cvičení vám pomůže navodit správný stav mysli a lépe se zkoncentrovat na nadcházející činnost.

Úspěch cvičení představivosti vyžaduje motivaci a odevzdání. Aby se vaše snaha zúročila, je potřeba provádět je pravidelně. Cvičení si plánujte stejně jako trénink a zanedlouho se s ním sžijete, jako by to bylo něco úplně přirozeného.

Není ovšem neobvyklé, že se sportovec nachází v situaci, kdy jeho sebevědomí kolísá a může se dokonce změnit v silné pocity sebeobviňování. Proto je třeba znát zdroje vlastního sebevědomí a s jejich pomocí takovéto situaci čelit!

Jaký je sebevědomý sportovec

1. Sebevědomý sportovec si myslí, že může… a snaží se o to! Je stále motivován dosáhnout cíle a být nejlepším, jakým jenom může být. Při sledování svého cíle se kontroluje a cítí se sám se sebou spokojen.

2. Sebevědomý sportovec používá pozitivní vnitřní instrukce a vyhýbá se tomu, aby své schopnosti shazoval. Dopřává si kreativní představy sebe sama radujícího se z vítězství, sebe sama úspěšného. Rád a často sní o tom, čeho by mohl a chtěl dosáhnout.

3. Vždy se zaměřuje na úspěšné zvládnutí tréninku nebo závodu a neztrácí energii strachem z toho, že bude závodit špatně, nebo přílišným hloubáním nad negativními následky případného neúspěchu.

4. Sebevědomý sportovec rád poznává své limity a možnosti zlepšení. Má odvahu přenést se přes to, že bude zklamán.

5. Sebevědomý sportovec se připravuje pouze na úspěšné závody. Každý závod je pro něj úspěchem, protože je příležitostí učit se.

Zdroje sebevědomí
Aby jste se mohli bránit kolísání sebevědomí, je třeba poznat to, co vám ho shazuje i to, co vám ho pomůže zvednout. Zkuste si zaznamenat na papír myšlenky, pocity a chování, které mají tendenci narušovat vaše sebevědomí před tréninkem nebo závodem. Pusťte se i do hlubších sfér – hledejte a snažte se rozpoznat věci, které v těchto situacích naopak vaše sebevědomí posilují.

Zdrojem sebevědomí pro vás mohou být vlastní schopnosti, zkušenosti, úsilí, které jste do přípravy investovali, závazky, stav kondice, vedení dobrým trenérem, podpora blízkých lidí, pocit fyzické atraktivnosti i COKOLIV jiného. Pokud se na závod nebo trénink takto připravíte, bude se vám lépe bojovat – se sebou samým i se soupeři.

Pár námětů pro zlepšení sebevědomí

• Zbavte se negativních myšlenek a pocitů o sobě.
• Pracujte na svých snech a motivaci pro trénink – musíte vědět, kvůli čemu dřete – a musíte vědět, že to opravdu chcete.
• Naučte se znát své silné stránky.
• Nezapomínejte na své malé úspěchy (třeba zlepšení techniky). Započítejte je k úspěchům, nezapomeňte se za ně pochválit a být na ně hrdí.
• Pamatujte, že ne všichni ve vašem okolí si jsou plně vědomi obrovského úsilí, které vkládáte do tréninku. Ale vy jste! Za své úsilí a úspěchy si zasloužíte chválu – nezapomeňte se pochválit a odměnit.
• Vyhněte se nebo se chraňte před negativními výroky či komentáři ostatních. Zvláště pokud cítíte, že něčí poznámky jsou spíše destruktivní než konstruktivní kritikou.

Zkuste se nad těmito náměty zamyslet, je totiž velmi povzbudivé a uspokojivé prožít si občas pocit sebevědomí! Sebevědomí je velmi užitečné – a nemyslíme tím nafoukanost nebo primadonství. V příštím článku vám poradíme jeden užitečný, konkrétní a hlavně zábavný trik, který vám sebevědomí určitě zvedne.

Nevěděl jsem, co mám dělat a byl jsem příliš vystrašený na to, abych se zeptal. Proboha, říkal jsem si, když jsem tlačil své kolo do depa. Do čeho jsem se to sám sebe dostal?

Neměl jsem představu, jak si připravit věci v depu. Stál jsem tam v kraťasech a tričku a pozoroval ostatní, jak soustředěně provádějí své předzávodní rituály. Snažil jsem se vypadat zaměstnaně.  Ostatní ve svých závodnických dresech s barevnými nápisy mi začínali nahánět strach. Uvažoval jsem, jestli by se ještě nešlo nějak potichu vytratit, aniž by si toho kdo všiml.

Ze všech mých hloupých nápadů, říkal jsem si, tenhle je první na seznamu.

Nakonec jsem se postavil na startovní čáru. Zazněl výstřel ze startovní pistole. Už jsem neměl jsem na výběr, nebylo cesty zpět. Tento můj první závod byl obrácený triatlon, což znamená běh-kolo-plavání místo klasického plavání-kolo-běh. Jsem běžec, nebo jsem přinejmenším v mládí byl, takže tento obrácený triatlon by mi měl pomoci si zvyknout. Ale startovní pistole není protijed na strach. Jedna z mých nohou se pohnula, tak jako má mysl.

Běžím tak rychle? Jedu tak pomalu? Kdy se mé nohy přestanou cítit tak divně? Proč to tolik bolí?

Neběžel jsem tak rychle, nejel jsem tak pomalu. Místo toho jsem ukončil závod s pocitem úspěchu, jaký jsem předtím pocítil jen výjimečně. Změnilo mi to život.

S Katkou jsme minulý víkend pomáhali jako dobrovolníci při organizaci sprint triatlonu. Starali jsme se o cyklistickou část a zastavovali dopravu, aby závodníci mohli bezpečně projet. Povzbuzovali jsme je, když se trmácejíce ze studené vody probojovávali přes pláž na parkoviště do depa.

Tento triatlon je rájem pro nové závodníky. Tento rok zde bylo 150 nováčků. Jak jsem tak chodil sem a tam při přípravě místa závodu, pozoroval jsem výrazy těch 150 začátečníků, jak přicházeli a doslova zírali na vodu. Viděl jsem strach. Pamatuji si ten strach, také jsem ho cítil na svém prvním závodě. Když ke mně nekterý z nich váhavě přistoupil a ptal se na vodu, průběh závodu nebo jak se dostat do depa, cítil jsem tu nejistotu v jeho hlase. Slyšel jsem ten mě tolik známý strach a viděl jak se mu hlavou honí stejné myšlenky jako mně  před tolika lety … Do čeho jsem to sám sebe dostal?

Minulou noc se mi zdál sen. Zdálo se mi, že běžím Ironmana. Byl to jeden z těch snů, které vypadají tak skutečně, že když jsem ráno otevřel oči, cítil jsem se, jako bych opravdu ten závod absolvoval. Měl jsem ten nádherný pozávodní pocit lehkosti a dokonce jsem i očekával bolesti po výkonu. Trvalo několik minut, než jsem si uvědomil, že ležím v bezpečí své postele, ve své ložnici. Neabsolvoval jsem Ironmana. Byl to jen sen.

A když se mi vyjasnila mysl, uvědomil jsem si ironii toho všeho. Pamatuji si, že Ironman BYL pro mě snem po mnoho let. Ze strachu, který provázel můj první triatlon, se zrodil sen absolvovat Ironmana.

Ale Ironman už není snem. Uskutečnil jsem tento sen a prožil každou minutu emocí, které k tomu patří. Jednoho Ironmana už mám splněného a dalšího v diáři. Vše co jsem si přál, už mám.

Pořád si dokážu vybavit strach ze dnů, které jsem takhle požil. Snažím se nenechávat ty pocity minulosti, stále je tu pokora, která pochází z nevědomosti. A ikdyž mám za sebou 15 let triatlonových zkušeností, nikdy nebudu tak starý, abych neměl  sny.

Ze zahraničních materiálů připravily Eva Čokrtová a Eva Novotná

Zní to dobře? Tak proč se na to nevrhnout hned a cestu za vytyčeným cílem nezačít dávkou duševních cvičení a nácviku představivosti?

Jistě jste se zamysleli nad tím, co potřebujete fyzicky zvládnout, abyste dosáhli vytyčeného cíle, přemýšleli jste ale někdy nad tím, co by vám mohlo pomoci po stránce duševní? Začlenení nácviku představivosti do vašeho běžného sportovního plánu vám může pomoci zvýšit výkon a třeba i dosáhnout toho, co jste vždy považovali za nemožné. Výzkum prokázal, že představivostní cvičení podporují zvýšení motivace, zlepšení sebedůvěry, zlepšení schopnosti soustředit se a mohou napomoci i při osvojování si nových technik a dovedností.

Možná obracíte oči v sloup a v duchu si říkáte, co je tahle věcička s představivostí za snůšku řečí. Budete tedy zřejmě překvapeni faktem, že většina elitních a profesionálních sportovců využívá jistou formu těchto cvičení a připisuje nemalou část úspěchu právě této dovednosti.

„Večer před dlouhou tréninkovou jízdou ležím v posteli a představuji si celou jízdu, jak chci aby se cítíly mé nohy, jakou polohu potřebuji abych co nejlépe kopec vyjela a sjela, jakou výživu budu na cestě potřebovat a v jakém rozmezí chci, aby se pohybovala má tepová frekvence. Začnu relaxací celého těla. Nejprve relaxuji nohy a postupně pokračuji směrem nahoru až k mé mysli. Pak si začnu vybavovat celou jízdu, každý detail. Obyčejně bývám tak zrelaxovaná, že na konci cvičení usínám. Ráno jsem připravena vyrazit.. svěží a s jasnou představou toho, jak tento den pojedu. 98 % z času jízdy se odvíjí přesně tak, jak jsem to noc před tím viděla “ vypráví Wendy Ingraham, profi triatletka.

Vytvořte si svůj vlastní scénář obrázků

Tady je malý návod, jak na to – představte si sami sebe při ideálním sportovním výkonu a vše si pečlivě zapište. Snažte se sami sebe vidět, slyšet a cítit při sportu, který provádíte. Buďte co možná nejpodrobnější. Zapiště každý detail, který vidíte, slyšíte a cítíte. Čím více smyslů zapojíte, tím účinnější váš obrazový zážitek bude.

Začněte tím, jak na závod přijíždíte, na průběh vaší běžné přípravy a na několik málo minut před závodem. Představte si sami sebe naprosto v pohodě, plného důvěry, síly a ve stavu plné kontroly nad vlastním tělem i myslí. Zařaďte také ujišťování jako „jsem připraven“ a klíčová slova jako „soustřeď se“ a „klid“, která vám pomohou během závodu.
Projděte si celý závod a soustřeďte se na každý důležitý moment prožitku. Ciťte sami sebe jak se pohybujete s lehkostí, s  úsilím, výdrží a přirozeností.

Také si můžete vytvořit scénář obrázků jednotlivých úseků závodu. Někteří triatlonisté si například cíleně vytváří obrazovou představu výměny duše na kole. Je to činnost, která nebývá často procvičována a tak se její nácvik formou představy může hodit.

Pomůže to zažít si všechny potřebné kroky a zbavit se předzávodního strachu z možného defektu během soutěže.
Až budete mít celý scénář zapsán, uložte si ho a ještě ho pečlivě projděte,dokud s ním nebudete naprosto spokojeni.
Poproste někoho nebo si sami konečnou verzi scénáře nahrajte. Abyste mohli sklidit ovoce své představivosti, poslouchejte nahrávku denně, pokud se vám to zdá příliš, 3-4 týdně by pro začátek mělo stačit. Vyberte si klidné místo a čas, kdy vás nikdo nebude rušit. Někteří sportovci dělají pravidelná cvičení každý večer před spaním nebo jako první věc, když se ráno vzbudí.

Najdětě si čas, který vám bude nejlépe vyhovovat a držte se ho

Ve chvíli, kdy budete připraveni začít s cvičením, bude třeba se dostat do relaxovaného a meditativního stavu. Nejprve si vyberte vhodné místo, které budete využívat ke cvičením a kde nebudete rušeni.

Nohy můžete mít zkříženě či ne, podle toho jak vám to vyhovuje. Nejdříve se zaměřte jen na dýchání. Zhluboka se nadechněte a vzduch nechte pomalu odcházet společně se zadrženým napětím. Položte si jednu nebo obě ruce na břicho, zavřete oči a relaxujte.(Pokud nevyužíváte obě ruce, nechte jednu volně ležet na straně). Několikrát za sebou se zhluboka nadechněte. Vdechujte po dobu dvou sekund, potom dech na dvě sekundy zadržte a na závěr dvě sekundy vydechujte. S každým nádechem si představte kruh procházející od vašeho břicha hrudníkem a ústy zpět do břicha. Pokračujte s hlubokým dýcháním a až se budete cítit maximálně relaxovaní a soustředění, začněte se cvičením.

Nácvik můžete také provádět těsně před klíčovým tréninkem nebo závodem. Jednoduše zavřete na pár minut oči, několikrát se zhluboka nadechněte a pokuste se o celkové uvolnění a začněte se cvičením. Takové cvičení vám pomůže navodit správný stav mysli a lépe se zkoncentrovat na nadcházející činnost.

Úspěch cvičení představivosti vyžaduje motivaci a odevzdání. Aby se vaše snaha zúročila, je potřeba provádět je pravidelně. Cvičení si plánujte stejně jako trénink a zanedlouho se s ním sžijete, jako by to bylo něco úplně přirozeného.

Vnitřní řeč

Pokaždé, když o sobě přemýšlíte, používáte slova, jakousi vnitřní řeč (jen si to zkuste, myslet na sebe beze slov!). Ta vám také umožňuje, aby jste v mysli hovořili sami k sobě – a to není bezvýznamné. Utváříte tím sami sebe, svůj postoj ke světu, k různým situacím, hodnotíte své schopnosti v těchto situacích, hodnotíte význam, který pro vás mají („to byl na mě moc těžký závod, už nikdy podobný nepojedu, nemám na to a cítím se trapně, když dobíhám mezi posledními…“). Vnitřní řeč také používáte ve formě jakýchsi sebeinstrukcí („vydrž to!“ „tohle se ti nepovede, nech to být!…“). To, jak k sobě hovoříte, pak přímo ovlivňuje vaše emoce a ty zase ovlivňují vaše budoucí jednání.

Proto to ve skutečnosti nejsou těžké podmínky závodu, které vás porazí. Porazí vás vaše vlastní hodnocení závodu jako těžkého, sebe jako neschopného udržet natrénované tempo… Náročný trénink neodplavete kvalitně, pokud si budete myslet = říkat: „tohle nevydržím, to je hrůza, už v polovině mě to přestane bavit…“ Existuje pro to pojem „sebenaplňující se proroctví“ a platí ve všech oblastech života. Pracuje na principu vyvolání úzkosti, deprese a sebepodceňování.

Vnitřní řeč a  sebeinstrukce mohou být samozřejmě také pozitivní a ještě lépe, negativní vnitřní řeč můžete změnit v pozitivní a použít ji ke zlepšení výkonu.

Vítěz nemyslí na nic
Pokud se zeptáte těch nejlepších, na co myslí při závodě, odpoví vám, že na nic. „Říkám si jen: „Ruce!“ „Dotáhni!“ „Dýchej!“ Ve skutečnosti samozřejmě myslí, ale spíše na nevědomé úrovni, automaticky. Nemohou si dovolit nechat se rozptylovat negativními či hodnotícími myšlenkami. Vědí, kdy je ten správný čas pro analýzu výkonu. Umí (ale spíše se to naučili) vnímat věci tak, jak opravdu jsou. Nemají tendenci se shazovat, pokud se jim věci nedaří, ale naopak se dokáží ujistit o tom, že mají všechny předpoklady k úspěchu, jen musí trénovat tvrději. Naučili se získat kontrolu nad svými myšlenkami, umí přemýšlet racionálně, konstruktivně a přiměřeně v jakékoliv těžké situaci v závodě nebo v tréninku (a také před ním a po něm!).

První krok ke změně
Pokud se chcete naučit myslet jako vítěz, prvním krokem je začít si uvědomovat své myšlenky. Musíte umět rozpoznat, proč, jak a kdy myslíte negativně nebo chybně. Není to lehké, protože jste na svůj způsob myšlení jaksi „zvyklí,“ ale již tento krok vás posune na úroveň „myslících závodníků.“

Negativní vnitřní řeč a automatické vybavování různých destruktivních myšlenek vychází z některých „chybných způsobů myšlení.“ Vytváříte si je již od dětství, jsou jakýmsi souborem předpokladů o tom, jaký jsem, jaký je svět kolem mě a co od něj mohu očekávat.

Bohužel nikdo z nás není od přírody nadán schopností myslet naprosto logicky a tak si každý z vás z nejrůznějších důvodů nějaký ten destruktivní způsob myšlení“ vytvoří. Jak sami uvidíte, jsou naprosto běžné. Ovlivňují však nesprávným způsobem zaměření vaší pozornosti i to, jak si vybíráte a zpracováváte informace, proto by jste se měli snažit proti nim bojovat. Lze je porazit jejich vlastní zbraní – myšlením (ale tentokrát logickým!). Seznamte se s jejich „Top Ten“ i se stručnými poznámkami o tom, jak se těmto způsobům myšlení bránit.

Všiměte si, a zvláště pokud jste trenér, který podobné způsoby myšlení rozpozná u svého svěřence, že obranou není postoj: „je to blbost, nech toho.“ Je opravdu třeba použít logiku. Pro trenéra je toto jedna z nejlepších možností, jak účinně, PSYCHOLOGICKY, pomoci závodníkovi.

Nadměrná generalizace
Z jediné události vyvozujete dalekosáhlé závěry. „Stalo se to, a proto se to stane vždycky.“ „V tomhle bazéně už nikdy dobře nezaplavu.“

Obrana: Zaměřte se na reálná fakta. Kolik informací je třeba k tomu, aby jste si mohli udělat takovýto závěr? Dávejte si pozor na absolutní závěry týkající se budoucnosti. Pamatujte na sebenaplňující se proroctví!

Černobílé myšlení
Máte tendenci vidět věci a situace pouze dvěma způsoby: dobré nebo špatné, černé nebo bílé, všechno nebo nic. „Ten závod se mi nepovedl úplně dokonale, to znamená, že nestál vůbec za nic… trénink byl absolutně zbytečný.“

Obrana: Věci takhle opravdu nefungují! Vyvarujte se jednoznačných soudů, zařazování věcí do vymezených kategorií a myšlení v extrémech. Snažte se najít různé významy a vysvětlení každé situace. Zeptejte se na názor druhých.

Zkreslený výběr faktů
Jste připraveni vzít v úvahu pouze ta fakta, která se vám hodí a „potvrzují“ vaše přesvědčení. „Filtrujete“ skutečnost, zužujete pohled na věci a situace. Klasické uplatnění zkresleného výběru faktů je v různých předsudcích a předpovědích. „Trenér mi vytkl tuto chybu, i když mě jinak pochválil – myslí si, že to nestojím za nic…“

Obrana: Uvědomte si své filtry – neexistuje pouze váš názor na věc, hledejte alternativy, potvrzujte si své předpoklady u těch, kterých se to týká.

Katastrofické myšlení
Vaše myšlení se vždy zaměřuje na tu nejhorší možnou věc, která by se v dané situaci mohla stát. Představa katastrofy ve vás vyvolává silnou emocionální odpověď – strach, obavy a sebeobviňování. Jste pesimista.

Obrana: Udělejte POCTIVÝ odhad situace – jaká opravdu je pravděpodobnost, že se to takhle stane. Pak se na situaci co nejlépe připravte. Jinou možností je pokusit se tu nejhorší předpověď ještě vylepšit – důkladně přehnat až tak, že bude směšná. „Trémou se mi budou tak klepat nohy, že se těmi vibracemi zavrtám půl metru do bahna na břehu a nepodaří se mi vůbec odstartovat.“

Vztahovačnost
Myslíte si, že všechno, co ostatní dělají nebo říkají, se týká vás. Vztahujete na sebe náhodné události a přebíráte odpovědnost za něco, co jste ve skutečnosti nemohli ovlivnit. „Kdybych nebyl tak nemožný, vyhráli bychom ligu.“ „Trenér je naštvaný, je to určitě moje vina.“

Obrana: Přesvědčte se, že nemáte pravdu – zeptejte se trenéra, proč je naštvaný. VY opravdu NEJSTE tak DULEŽITÍ, aby jste mohli za všechno.

Argumentace emocemi
Myslíte podle toho, jak cítíte. „Cítím se přetížený a bezmocný. Proto není možné, abych své problémy vyřešil.“ „Mám strach, a proto jsem špatně připraven na výkon.“

Obrana: Naučte se rozumět svým emocím, buďte k nim skeptičtí, zvláště k jejich významu – nebývá správný. Zde platí: „dvakrát měř, jednou řež.“

Obviňování (se)
Pokud se něco nedaří, nejste za to zodpovědní vy, to oni, nebo okolnosti… NEBO Všechno je vaše vina, máte potřebu se omlouvat za všechno, co je špatně.

Obrana: Uvědomte si, že za své jednání jste odpovědní jen vy sami. Odpovězte si poctivě a pečlivě na otázku: „Jak jsem na tohle přišel?“

Čtení myšlenek
Na základě vnějších projevů usuzujete, co si druzí myslí. „Potkal mě na závodech a nevšiml si mě – určitě se na mě zlobí a nechce se mnou mluvit.“ V tom, jak si vysvětlujete myšlení druhých, se odrážejí hlavně vaše vlastní myšlenky, pocity a motivy.

Obrana: To, co jste si myslel v určité situaci vy, si určitě nebude myslet každý. Vyvarujte se dělání takovýchto závěrů a nebude vám zbytečně smutno.

„Bychy a musy“
Velmi vás rozčílí a naštve, pokud někdo nesdílí vaše názory na to, co by se správně mělo dělat. Myslíte si, že jedině vaše vlastní hodnoty, postoje a přesvědčení jsou správná a ostatní se musí chovat podle nich.

Obrana: Uvědomte si, že každý si potřebuje vyvinout vlastní hodnotový systém. Některé hodnoty jsou pro některé lidi důležitější než pro vás. Buďte otevření a neodsuzujte druhé – vždyť by byla na světě nuda, kdyby každý přemýšlel, cítil a jednal stejně jako vy.

„Víra ve spravedlnost světa“
Myslíte si, že svět je naprosto spravedlivý. Každý má nárok na spravedlivé jednání. „Spravedlivé se stalo pohodlným převlekem pro vaše osobní preference, potřeby a přání (vzpomeňte si například na sestavování štafet).

Obrana: Uvědomte si, je že rozdíl mezi situací, která se vám zdá spravedlivá a situací, která je nejlepším řešením pro všechny zúčastněné.

Pokud jste se nad sebou upřímně zamysleli, jistě jste si vzpomněli alespoň na jednu situaci, kdy jste „využili“ něco z arzenálu „Top Ten.“ Mělo by vám to pomoci odpovědět na otázku, z čeho a proč vaše negativní myšlenky vznikají. Poznatky o tom, jak se nesprávným způsobům myšlení bránit, vám zase pomohou při přeformulování negativní vnitřní řeči na pozitivní. Jak na to, se dozvíte v dalším čísle, v článku s názvem: „Myšlenky, které vám pomohou zvítězit.“

Autor: PhDr. Eva Tomešová, Ph.D., email: tomesova@ftvs.cuni.cz